Radhošťský masív již zdaleka nabízí poutavý pohled na mohutný hřeben prudce klesající k západu s typickou siluetou kaple sv. Cyrila a Metoděje.
Asi 1200m jižně od vrcholu se v lese nachází jeskyně Valaška. Nejde však o jeskyni zdobenou krápníky, ale pouze puklinu ve zdejších skalách. Jeskyň je zajímavá tím, že se o ní vypráví nejrůznější pověsti o pokladech, zbojnících či různých nadpozemských bytostech, které Radhošť obývaly. K severu, k Frenštátu pod Radhoštěm, je na svazích Radhoště starý jedlobukový les, který patří mezi chráněné rezervace.
Ať se na Radhošť vydáte v kterémkoliv ročním období, jeho hřeben je vždy velmi frekventovaným místem. Na hřebenovité trase narazíte na mohutnou sochu Radegasta, slovanského boha úrody a pohostinství. Pro rodný kraj ji vytvořil frenštátský rodák a zároveň sochař M. A. Polášek.
Blíže k Pustevnám je na hřebenu vidět skalní masív s dřevěnou vyhlídkou Cyrilkou. Z vyhlídky krásně uvidíte Vsetínské vrchy, za nimi čouhající Javorníky a část Bílých Karpat. Až na samotné Pustevny vede z údolí Bečvy od Frenštátu p. R. silnice, která byla postavena pro rozvoj turistickému ruchu. Mnohem příjemnější zážitek vám však zaručí lanová dráha. Na lanovku nasednete již v Trojanovicích a v průběhu cesty na Pustevny si vychutnáte krásu lesů a okolních kopců. Po příjezdu na Pustevny upoutá váš pohled krásná architektura lidových staveb.
Pustevny jsou také známé pro lyžařské vyžití. Pro lyžaře je zde kvalitně udržována sjezdovka s vlekem a pro běžkaře krásně dlouhé běžkařské trasy.
Nad Pustevnami se tyčí vrch Tanečnice (nadmořská výška 1081 m), tudy vede cesta na Čertův mlýn (1207 m). Dále pak okolo zříceniny bývalého salaše cesta na Kněhyni (1257 m). Všechny zmíněné masívy jsou velké ale málo členité. V sedle mezi Čertovým mlýnem a Kněhyní na vás v létě čeká spousta malin, borůvek a lučního kvítí. Od Čertova mlýna se můžete vydat táhlým klesajícím hřebenem k Martiňáku.

Zdroj:
Beskydy a Valašsko
autor: Přemysl Nejbrt
vydavatel: Olymia Praha